Popis nemovitosti

Pobyt v penzionu je ideální pro aktivní i relaxační dovolenou rodičů s dětmi. Ale svým vybavením a jedinečnou polohou přímo vybízí i k pořádání škol v přírodě, rozličných kurzů (jazykových, počítačových a.p.), seminářů, školení a výjezdních zasedání pracovníků menších firem. Ve stylovém prostředí kamenných kleneb vinárny je možné připravovat tabuli jak pro rodinné oslavy, narozeniny, promoce, svatby, tak pro přátelská setkání spolužáků nebo oslavy Silvestra.

Půdorysy

Lokalita

Penzion je umístěn ve vesničce Huzová u Rýmařova v podhůří Jeseníků, v lesnatém prostředí přírodního parku Sovinecko. V dojezdová vzdálenost jsou např. Šternberk (10 km), Rýmařov (15 km), Olomouc (30 km), Mohelnice (35 km) nebo Šumperk (40 km). Přímo v obci se nachází již zmíněné sportovní centrum s fotbalovým a volejbalovým hřištěm a tenisovými kurty a jezdecký ranč Tulácké blues. Z okolních zajímavostí pak stojí za zmínku např. hrad Sovinec (4 km), Rešovské vodopády (9 km), hrad nebo koupaliště Šternberk (10 km), krytý bazén Uničov (14 km), hornické muzeum Horní Město (20 km), Ski areály Malá Morávka - Karlov (22 km), vodní nádrž Slezská Harta (25 km) a mnoho dalších.

Obec Huzová (1869 Německá Husová, 1880–1910 Německá Huzová, 1921–1951 Německá Húzová; německy Deutsch Hause) se nachází v okrese Olomouc na rozhraní krajů Olomouckého a Moravskoslezského, v Nízkém Jeseníku, asi 9 km severně od Šternberka u silnice do Rýmařova a protéká jí říčka Sitka. Žije zde 565 obyvatel. Jako původně česká osada Huzová je uváděná již od roku 1141 jako nejstarší na Rýmařovsku, v roce 1317 dostala statut města, po roce je dále městečkem. Od roku 1351 uváděno děkanství, v letech 1680-82 spory o roboty, v letech 1651 a 1787 požáry. Farní kostel sv. Jiljí na složitém půdorysu pochází v jádru z 2. pol. 14. století, po požáru byl v roce 1787 a znovu v 19. století barokně upraven. Před kostelní zdí se nachází socha sv. Josefa z pol. 19. století a kamenný kříž z r. 1827. Na návsi v parku dominuje na vysokém sloupu pozdně barokní plastika Immaculati datovaná r. 1700 a u cesty na Paseku sloup P. Marie z roku 1710.